Pokud se rozhodnete navštívit tuto oblast, musíte počítat, že vás budou co chvíli kontrolovat ozbrojení vojáci. Budete nuceni odpovídat na jejich otázky vztahující se k vaší osobě a vyplnit pár listin. Asi se ptáte, proč je to zrovna tady potřebné? Vždyť jde o horskou oblast s nehostinnými podmínkami?
Odpověď se nachází v minulosti této horské oblasti. Žijí v ní už po mnoho let muslimové. V roce 1819 získal válkou toto území Randžít Singh a udělal z něj samostatné knížectví. Ale roku 1947 se rozdělovala tato oblast na hinduistickou a muslimskou část. Maharadža Hari Singh, který zde vládl, se rozhodl, že si zachová samostatnost. Kašmír byl ale záhy napaden pakistánskými kmeny z hor a maharadža si musel přivolat posily z hinduistické Indie. Nakonec Indie ve válce získala celý Kašmír a drží ho do dnešních dnů. Pákistán by možná tehdy zabral celou oblast, kdyby jeho vojáci neztratili příliš mnoho času rabováním.
Dnes se muslimové z Kašmíru nechtějí smířit s rozdělením své země a připojením největšího celku k Indii, která je hinduistická. Chtějí se připojit k Pákistánu (menšina) nebo vlastní nezávislé území (většina). Indie obviňuje Pákistán, který prý vysílá na toto území záškodnické jednotky a teroristy, kteří mají oblast destabilizovat. Obě znepřátelené země jsou dnes velmocemi vlastnícími arzenál jaderných zbraní. To vyvolá nestabilitu v daném regionu a je nebezpečím pro celý svět.
V roce 1949 zde OSN zřídila linii klidu zbraní a vede zasněženými štíty Himalájí. Často se přesunuje a nikdo moc neví, kde vlastně vede. V horách probíhá tajná válka mezi pakistánskými a indickými speciálními horskými jednotkami o strategická místa. Tato válka trvá několik desítek let a ani dnes nekončí. Více životů mají však na svědomí nepříznivé klimatické podmínky v této oblasti způsobující například laviny, vichřice nebo výškové nemoci.