Kdybychom měli sestavit žebříček náročnosti profesí, na prvních místech by figurovali elektrikáři, zámečníci (strojaři) a instalatéři. Jejich objem znalostí a manuální zručnosti je nesmírně obsáhlý.
Topení, voda a plyn
Co slovo, to uzavřený okruh proudícího média. Historie tohoto řemesla sahá až do přelomu středověku a raného novověku, tyto práce se vyvíjely postupem času souběžně s technickými vymoženostmi průmyslové revoluce. Zpočátku byly veskrze primitivní, časem však od vyučených řemeslníků vyžadovaly značné technické znalosti, dovednosti a manuální zručnost.
Dnešní instalatérské práce, to není jen chlapík v laclových montérkách s taškou přes rameno, odkud čouhá hasák a lněné česání, jsou to specialisté, kteří si poradí s tím nezkrotným živlem, jakým voda nebo plyn dokážou být. Zatímco ještě před padesáti lety byla tato profese spíše podřadnou záležitostí, dnes se jedná o jednu z nejrozmanitějších činností. V zásadě se totiž spojují tři profesní zaměření v jednom – topenáři, vodaři a plynaři.
Zákazník očekává řešení problému
Zákazníci si tyto služby sjednávají ze dvou důvodů. Buď potřebují v předstihu provést montáž a uvedení do provozu toalety, koupelny, bazénu a vířivky, rozvody vytápění, vody a kanalizace, anebo hledají pomoc v podobě urgentního řešení havarijních situací.
Lidé, kteří tomuto oboru příliš nerozumí, očekávají, že na opačném konci telefonního hovoru bude odborník, který je v první řadě uklidní a nabídne profesionální pomoc. Zkrátka se neptáme, zda máte svářečské zkoušky, rozumíte bojlerům a zvládnete namontovat radiátor ústředního topení a provést revizi plynového kotle. Pro každého z nás je výhrou, jestliže se můžeme na tyto služby stoprocentně spolehnout, a kdy firma nepovažuje za spotřebitelské vrtochy i takovou náročnou instalaci podlahového vytápění nebo vířivé vany.